Po Bílé knize a Posledním valčíku tyranů vychází třetí Ramthova kniha a tentokrát se navrací k nitru lidské bytosti, poznání Bytostného „Já“ a možnosti nepřijímat realitu jako danost, nýbrž tvořit ji.
„Chodíte do školy, učíte se, co vám může vaše kultura předat, ale nudíte se a nemáte, čím byste přispěli, neboť nevíte, jak snít sen, vyladit ho, zkolabovat čas, vrátit ho, nechat zkolabovat energii do viditelné formy a pak ji prožívat. Takže se místo toho děje, co se děje, a to musí přestat. Každý se na této časové linii během vtělení posune jen nepatrně a pak umírá. Zase přijde a zase se posune téměř neznatelně. Uvízli jste. Nikdo se nedokáže dostat dál, než sahá jeho představa o sobě.“
„Jste-li Bohy – a těmi rozhodně jste – a jestliže energie s vědomím vytváří povahu reality, možná je problémem to, že nejste schopni věřit v sebe sama, ve své schopnosti. A možná jste tento gen zdědili po rodičích. Většina rodičů totiž sama nikdy nevěřila, že by byli cosi více než rodina, ze které vzešli.“
Rozhodněte se jako Ramtha osvobodit od formy, lidského života a omezeného bytí, poznat sebe sama jako zdroj všech svých prožitků a sledujte, jak se vaše touha projevuje, přichází osvícení a uvědomění, že nejste tělem, nýbrž Duchem a že jste schopni stvořit cokoli, co chcete.